Žena, nebo muž?

Charles d'Eon se narodil roku 1728 v Burgundsku. Patřil mezi šlechtice. Postavu měl drobnou, nevysokou. Měl vysoko položený hlas a hladkou, bezvousou tvář s jemnými rysy. V roce 1756 vstoupil do tajné služby, která pracovala pro Ludvíka XV. Zajímavé bylo, že královi ministři o ní neměli tušení. Brzy ho vyslali k ruskému dvoru ruské za carevnou Alžbětou. Měl tam za úkol propagovat zájmy Francie na úkor Habsburků. 

V té době prý byla móda, že si bohatí a mocní během zábavy vyměňovali role s opačným pohlavím. Něco takového D'Eonovu zaměření vyhovovalo. Údajně vystupoval v Sankt Petěrburgu jako slečna Lia de Beaumont. Protože byl s misí v Rusku úspěšný, vyslal ho francouzský král se stejným úkolem za císařovnou Marií Terezií. Roku 1761 se stal Charles kapitánem u kavalerie. Zúčastnil se posledních bitev takzvané sedmileté války mezi Británií a Francií, během kterých byl zraněn. Za to dostal od krále řád Svatého Ludvíka. Roku 1763 se objevil v Londýně, kde vyjednával s Brity mír a sbíral tajné informace. Když ho král povolal zpátky do Francie, rozhodl se Charles zůstat v Anglii a usadil se v Londýně. 

V roce 1770 začaly kolovat fámy, jejichž strůjcem byl pravděpodobně on sám, že navzdory dragounské uniformě a mužnému chování je ve skutečnosti žena. To rozpoutalo vášnivé diskuse v londýnských kavárnách. Dokonce vznikla divadelní hra, nazvaná Rytíř sukních. Když v roce 1774 Ludvík XVI. nastoupil na trůn, nabídl Charlesovi, že se může vrátit do Francie. Ovšem pouze pod zvláštní podmínkou, že bude žít jako žena. Dokonce mu zaplatil garderobu. Charles pak sice nosil černé dámské šaty, ale na výraz protestu se neholil. Jednou se odvážil vzepřít a vzal si na audienci ve Versailles dragounskou uniformu. Králi se to ani trochu nelíbilo. Přísně mu připomněl, k čemu se zavázal a nařídil mu hrát dál ženu. 

Roku 1785 se roztrpčený Charles vrátil zpátky do Anglie. Zajímavé je, že dál nosil ženské šaty, tentokrát dobrovolně. Aby se uživil, vystupoval v nich na šermířských turnajích. Získal si tím obdiv feministky Mary Wollstonecraftové. Té na Charlesovi imponovalo, že svým chováním i zjevem boří ustálená společenská pravidla. V roce 1791 napsal Charles Národnímu shromáždění dopis, že je odhodlaný sestavit a vést ve válce proti Habsburkům ženský regiment. Po jeho smrti roku 1810 bylo lékařským ohledáním zjištěno, že byl muž. To ovšem jeho poslední společnici, jisté vdově jménem Coleová, způsobilo šok. Nikdy prý nezapochybovala, že tráví čas se ženou.