✅ Snacha Marie Terezie byla proti své vůli uvržena do manželství bez lásky. Opětovaný cit našla až v sestře svého manžela
✅ Isabela se narodila 31. prosince roku 1741 parmskému vévodovi Filipovi a Alžbětě Francouzské. Jejími mocnými dědečky byli španělský král Filip V. a francouzský Ludvík XV.
✅ Isabela byla vzdělaná, talentovaná a krásná. Vyrůstala na královských dvorech v Madridu a Versailles, kde se jí dostalo skvělého vzdělání. Hodně četla a byla skvělá v matematice. Bohužel od mládí trpěla melancholií. Zvlášť po smrti matky se podivně upnula na odchod ze světa. Toužila po klidu klášterního života
✅ Přesto byla ve svých 18 letech provdána za rakouského arcivévodu Josefa II., který se do ní bezhlavě zamiloval
✅ Josef II. byl vymodleným potomkem císařovny Marie Terezie a dědicem trůnu. V mládí byl velmi cudný a nezkušený. Isabela v něm však na první pohled probudila vášeň a lásku
✅ Cit to byl ovšem bolestně jednostranný. Manželství bylo pro Isabelu utrpením – měla odpor k mužům, včetně svého manžela. Její introvertní, depresivní povahu netěšil ani veselý a živý vídeňský dvůr
✅ Útěchu našla v přátelství s Josefovou sestrou Marií Kristinou, přezdívanou Mimi. Ta prý byla neobyčejně krásná a chytrá. Pro císařovnu Marii Terezii byla nejoblíbenějším potomkem ze všech jejích šestnácti dětí
✅ Mimi měla talent na jazyky a byla skvělou malířkou. Isabela jí psala vroucí dopisy, ve kterých se ptala, zda jí Marie rovněž miluje. Psaly si denně, i když bydlely ve stejném paláci. Ty dvě byly nerozlučné. Trávily spolu veškerý čas. Josef o této náklonnosti kupodivu nevěděl. Věřil, že má s Isabelou skvělé manželství
✅ Navzdory nechuti k intimnostem s mužem musela nešťastná Isabela dostát své povinnosti manželky budoucího panovníka. Přísná tchyně, císařovna Marie Terezie, od ní očekávala, že přivede na svět mužského dědice
✅ Bohužel během tří let společného života s Josefem II. porodila Isabela „pouze“ dvě dcery. První, pojmenovaná po babičce Marie Terezie, málem stála Isabelu život. Porod byl dlouhý a komplikovaný. Mladé rodičce hrozila smrt. Isabela sice nakonec přežila, ale byla traumatizovaná a na pokraji sil. Děsila se toho, že bude muset podobné utrpení podstoupit znovu
✅ Josef její strach nesdílel. Toužil po synovi, stejně jako po manželčině těle. Isabela dvakrát otěhotněla a potratila
✅ V době jejího dalšího těhotenství propukla ve Vídni epidemie neštovic. Isabela se jimi nakazila. Zesláblá a v bolestech předčasně porodila druhou dceru. Ta po pár minutách zemřela
✅ Josef se od své ženy nehnul. Dny i noci proseděl u jejího lůžka. Sám se neštovic nebál, prodělal je už jako dítě. Pořád věřil, že ho Isabela miluje a je s ním šťastná. Byla pro něj životní láskou. Nechápal, že by to jeho krásná a smutná žena mohla cítit jinak
✅ O několik dní později Isabela zemřela. Snad to svým způsobem vzdala, aby unikla ze svazku, který pro ni znamenal vězení. Stalo se to 27. listopadu roku 1763. Bylo jí pouhých 21 let
✅ Josef byl její smrtí zdrcen. Nikdy na ni nezapomněl. Přesto nakonec podlehl nátlaku své matky a podruhé se oženil, tentokrát z čistě politických důvodů. Jeho ženou se stala Marie Josefa Bavorská. Toto manželství bylo bez lásky a skončilo po dvou letech Mariinou smrtí. Smutnou shodou náhod je, že také ona podlehla neštovicím
✅ Když roku 1798 zemřela Marie Kristina, našly se v její pozůstalosti dopisy od zamilované Isabely. Bohužel Mariiny odpovědi chyběly. Zřejmě je před svou smrtí sama zničila. I tak nabídly zajímavý vhled do lásky a intimity žen v době, která podobným vztahům nepřála. Vždyť například zákoník vydaný roku 1768 právě Marií Terezií, trestal homosexualitu smrtí
